Pracovně právní poradenství

Informujeme Vás

01. 2. 2023 Autor: ZO

Můžu si termín dovolené určit sám?

Pozor, určení termínu je plně v kompetenci zaměstnavatele!

Nadřízený tedy není (až na zákonné výjimky) povinen vyhovět Vaší žádosti o čerpání dovolené ve Vámi zvoleném termínu. Když vám zaměstnavatel určí termín dovolené, musí vám dát písemně vědět alespoň 14 dní předem. Pokud jste se nedohodli na jiném termínu avíze, tak můžete čerpání dovolené „ze dne na den“ odmítnout.

Výbor Základní organizace

Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Fakultní nemocnice Ostrava

Informujeme Vás

05. 1. 2023 Autor: ZO

Novela katalogu prací

Vážené kolegyně a kolegové,

zasíláme Vám informaci k novele katalogu prací. Nařízení vlády bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 441/2022 Sb. dne 23. prosince 2022. Připomínáme, že novela je účinná od 1. ledna 2023 a řídí se jí organizace, ve kterých je zaměstnancům přiznán plat.

Jsme moc rádi, že se po dlouhé době podařilo posunout část zdravotníků v platových třídách a upřesnit činnosti zaměstnanců v sociálních službách (pracovali jsme na tom skoro rok). Mrzí nás, že MPSV a ani MZ nereagovalo na naše podněty k navýšení platových tříd u sanitářů a ošetřovatelů. Určitě budeme znovu uplatňovat při další novele.

Podrobné informace, které zpracovala Ivana Břeňková najdete v přiložených dokumentech. (dokument 1, dokument 2)

Změny už máme také na našem webu:

https://www.zdravotnickeodbory.cz/novela-katalogu-praci-od-1-1-2023-pro-zamestnance-s-platem/

Přejeme krásný a úspěšný nový rok a těšíme se na spolupráci, Dáša, Jana a Luboš (vedení OSZSP z Prahy)

Výbor Základní organizace

Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Fakultní nemocnice Ostrava

Informujeme Vás

05. 1. 2023 Autor: ZO

PŘESTÁVKA V PRÁCI A BEZPEČNOSTNÍ PŘESTÁVKA

§ 88

(1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.

(2) Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.

(3) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.

(4) Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Děkujeme.

S přátelským pozdravem

Výbor Základní organizace

Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Fakultní nemocnice Ostrava

Informujeme Vás

24. 6. 2022 Autor: ZO

Vážení členové,

opakování je matka moudrosti, a proto na podkladě častých dotazů vás informujeme.

PRÁCI PŘESČAS může zaměstnavatel nařídit ze dne na den, ale jen z vážných provozních důvodů. Pozor však co je práce přesčas!

K zjištění nároku je nutný písemný rozvrh týdenní pracovní doby zaměstnance (tzv. dlouhodobý plán). S dlouhodobým plánem je nadřízený povinen zaměstnance seznámit. 

Nařízená práce přesčas podle zákona nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně a 150 hodin v roce.

Je však naprosto reálné v našem oboru, že pracujete v režimu dohodnuté práce přesčas což znamená, že za rok dosáhnete celkem 416 přesčasových hodin (maximum dle zákoníku práce).

Za práci přesčas musíte být řádně odměněn! Za práci přesčas vám náleží v následujícím měsíci kromě dosažené hodinové mzdy také příplatek ve výši 25 % vašeho průměrného výdělku nebo se můžete dohodnout s nadřízeným na čerpání náhradního volna.

Informace dále najdete v §93; §114 zákoníku práce a SOP – ÚNPŘ – 05 Pracovní doba a dovolená na zotavenou.

Toto téma je velice obsáhlé, a proto zavolejte v případě dotazů a nejasností.

Děkujeme.

S přátelským pozdravem

Výbor Základní organizace

Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Fakultní nemocnice  Ostrava

Zvýšila se náhrada za ztrátu na výdělku

7. 6. 2022 Autor: ZO

Dne 31. května 2022 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 138/2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady), kterým se zvyšuje průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých o 8,2 %. Připomínáme, že výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Obdobnou úpravu obsahuje zákoník práce i pro pozůstalé po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Ke zvýšení uvedených náhrad dochází od 1. června 2022, jako je tomu u zvýšení procentní výměry důchodů, od kterého se zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku odvozuje.

Mgr. et Ing. Štěpánka ŘANDOVÁ, randova.stepanka@cmkos.cz

Poskytování mimořádného příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě – „Izolačka“

1.2.2022 Autor: ZO

Ve Sbírce zákonů byl dne 23. prosince 2021 vyhlášen zákon č. 518/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Jedná se o mimořádný příspěvek, který přísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa po 30. listopadu 2021 a tato karanténa trvala alespoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 23. prosince 2021) a kterému podle zákoníku práce vznikl z důvodu nařízené karantény nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnanci přísluší mimořádný příspěvek ve výši 370 Kč za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. V případě, že by součet mimořádného příspěvku a náhrady mzdy/platu/odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr přesáhl 90 % průměrného výdělku zaměstnance za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží tak, aby podpora dosáhla vždy maximálně 90 % průměrného výdělku. Zaměstnanci příspěvek vyplatí zaměstnavatel s náhradou mzdy/platu/odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr za příslušné období. Nárok na mimořádný příspěvek mají zaměstnanci nejdéle do 28. února 2022.

Mgr. et Ing. Štěpánka ŘANDOVÁ, randova.stepanka@cmkos.cz

Znovuzavedení krizového ošetřovného

1.2.2022 Autor: ZO

Ve Sbírce zákonů byl dne 23. prosince 2021 vyhlášen zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19. Mimořádným opatřením při epidemii se rozumí opatření týkající se zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízení nebo škole nebo jejich částech (například třídě, ročníku) v důsledku onemocnění COVID-19 a dále nařízení karantény dítěti nebo osobě níže uvedené v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19. Zaměstnanec má nárok na ošetřovné v případech, kdy nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče:

• o dítě mladší 10 let, jako je tomu u klasického ošetřovného,
• o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii (nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění),
• o osobu nad 10 let věku, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2 tohoto zákona, ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii,
• o nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, které nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Nárok na toto ošetřovné se nevztahuje na dny školních prázdnin a dny, kdy ředitel školy vyhlásí ředitelské volno. Výše ošetřovného v období od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022 činí 80 % denního vyměřovacího základu. U zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den (při kratší pracovní nebo služební době nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby). Podpůrčí doba (doba výplaty) se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí. V průběhu péče se mohou pečující osoby střídat i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu. Bližší informace o krizovém ošetřovném lze nalézt na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení

Mgr. et Ing. Štěpánka ŘANDOVÁ, randova.stepanka@cmkos.cz

Informace testování COVID-19 od 1. 11. 2021

27.10.2021 Autor: ZO

Vážené kolegyně a kolegové,

vzhledem k tomu, že se na nás obracíte s dotazy k testování zaměstnanců, které má nabýt na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví účinnosti od 1. 11. 2021 Vám znovu sdělujeme, že náklady na testování nelze přenášet na zaměstnance.

Pokud zaměstnavatel v rámci vyhodnocení rizik nařídí zaměstnancům povinné testování, tak je toto testování hradí.

Na webu MPSV, zde: https://www.mpsv.cz/bezpecne-pracoviste bylo již před delší dobou zveřejněno stanovisko MPSV k testování a očkování zaměstnanců a jeho pracovněprávním souvislostem (viz příloha), v němž se mimo jiné uvádí: …. “Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance (viz § 101 odst. 6 zákoníku práce). Pokud tedy zaměstnavatel na základě vyhodnocení rizik stanovil zaměstnancům povinnost testování na onemocnění Covid-19, nemůže zároveň přenést náklady na úhradu testů na zaměstnance.“ …

Stanovisko MPSV viz odkaz.

Děkujeme.

S přátelským pozdravem

Výbor Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Fakultní nemocnice Ostrava

Náhrada platu při testování a očkování na COVID-19

16.3.2021 Autor: ZO

Vážené kolegyně a kolegové,

zasíláme Vám informaci a stanovisko MPSV (viz příloha), kde je sděleno, že pokud se zaměstnanec účastní v pracovní době ať už testování na Covid-19, nebo očkování, tak se v obou případech jedná o překážku v práci na straně zaměstnance s právem na náhradu mzdy ve výši 100%.

Děkujeme.

S přátelským pozdravem

Výbor Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Fakultní nemocnice Ostrava

Dovolená za kalendářní rok

Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec od 1. 1. 2021 současně splnit tyto dvě podmínky:

a) nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli po dobu 52 týdnů v kalendářním roce a

b) 52násobku stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“).

Jsou-li obě podmínky splněny, přísluší zaměstnanci dovolená za kalendářní rok v délce TPD vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Uvedené pravidlo vyjadřuje, že délka dovolené se nově vyjadřuje v hodinách, a to vynásobením délky TPD a výměry dovolené v týdnech.

Příklad 1:

a) Zdravotnický záchranář je zařazen v nepřetržitém pracovním režimu s TPD 37,5 hodiny týdně, výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Záchranář má právo na dovolenou za kalendářní rok ve výši 37,5 x 5 = 187,5 hodiny, po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru 188 hodin,

b) Sestra na příjmové ambulanci pracuje ve dvousměnném pracovním režimu s TPD 38,75 týdně, výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Její právo na dovolenou za kalendářní rok vyjadřuje součin 38,75 x 5 = 193,75 hodiny, po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru 194 hodin,

c) Sociální pracovník je zařazen v jednosměnném pracovním režimu v 40hodinové TPD, výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Právo na dovolenou vyjadřuje součin 40 x 5 = 200 hodin dovolené,

d) Dětská sestra má po návratu z rodičovské dovolené sjednán kratší úvazek a pracuje pouze 24 hodiny týdně (odpovídá na daném pracovišti úvazku 0,6); výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Právo na dovolenou vyjadřuje součin 24 x 5 = 120 hodin dovolené.

Poměrná část dovolené za kalendářní rok 

Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec od 1. 1. 2021 současně splnit tyto dvě podmínky:

a) nepřetržité trvání pracovního poměru po dobu alespoň 4 týdnů (tj. 28 dnů) v kalendářním roce,

b) odpracování alespoň 4násobku stanovené nebo kratší TPD.

Jsou-li obě podmínky splněny, přísluší zaměstnanci za každou odpracovanou stanovenou TPD nebo kratší TPD v daném kalendářním roce dovolená ve výši 1/52 stanovené nebo kratší TPD zaměstnance vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Příklad č. 2:

Sestra na JIP je zařazena v nepřetržitém pracovním režimu v 37,5hodinové TPD, do zaměstnání nastoupila 1. 9. 2021 a ve směnách (nikoli prací přesčas!) zvládne odpracovat do 31. 12. 2021 celkem 654 hodin. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů, tj. 188 hodin (37,5 x 5).

Jaký je její nárok na dovolenou?

Skutečně odpracované hodiny vydělíme délkou TPD, čímž zjistíme počet násobků TPD, které sestra odpracovala, tj. 654 / 37,5 = 17,44násobku TPD. Pro účely výpočtu poměrné části dovolené se započtou pouze celé násobky odpracované TPD. V daném případě tedy 17 celých násobků TPD (hodnota 0,44násobku nad 17 celých násobků se tedy nezohlední).

Právo na poměrnou část dovolené vyjadřuje vzorec:

(celé násobky TPD / 52) x výměra v hod = dovolená v hodinách, 17 / 52 z 188 hodin = 61,461; po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru 62 hodin dovolené

Tzv. náhradní doby

I po 1. 1. 2021 se budou některé doby, kdy zaměstnanec práci nevykonává, považovat pro účely vzniku práva na dovolenou za odpracované (výkon práce). Jedná se o následující tzv. náhradní doby:

■ Plně započitatelné náhradní doby (§ 348 odst. 1 ZP)

a) doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

b)doba dovolené,

c) doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

d) doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.

■ Částečně započitatelné náhradní doby, které se za výkon práce pro účely dovolené za kalendářní rok považují jen za podmínky, že zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň 12násobek stanovené TPD nebo kratší TPD (§ 216 odst. 3 ZP). Na rozdíl od plně započitatelných náhradních dob se tyto doby započítávají pouze částečně, a to nejvýše v rozsahu 20násobku stanovené nebo kratší TPD daného zaměstnance. Částečně započitatelné náhradní doby (§ 216 odst. 2 ZP) představují doby zameškané zaměstnancem v témže kalendářním roce z důvodu

a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu,

c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,

d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. (2) ZP. Pod toto písm. d) tak lze jako částečně započitatelné náhradní doby podřadit např. tzv. sick-days apod.

Příklad č. 3:

Všeobecná sestra s týdenn. pracovní dobou 37,5 hodiny

a) v období od 1. 1. do 15. 5. odpracuje celkem 723 hodin,

b) v období od 16. 5. do 31. 10. zamešká v důsledku dočasné pracovní neschopnosti (rizikové těhotenství) celkem 900 hodin,

c) v období od 1. 11. do 31. 12. zamešká v důsledku mateřské dovolené celkem 327 hodin

Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký je její nárok na dovolenou?

Jako doba odpracovaná se pro účely dovolené započtou jednak skutečně odpracované hodiny ad a), a dále doba mateřské dovolené ad c) jako tzv. plně započitatelná náhradní doba. Celkem se tedy jako doba odpracovaná pro účely dovolené započte 1050 hodin (723 + 327), což odpovídá 28násobku TPD.

Protože zaměstnankyně odpracováním 28násobku TPD splnila podmínku odpracování alespoň 12násobku TPD (§ 216 odst. 3 ZP), vznikne jí tím také právo na započtení doby dočasné pracovní neschopnosti jako tzv. částečně započitatelné náhradní doby, a to v maximálním rozsahu 20násobku TPD. Z celkem 900 hodin zameškaných v důsledku dočasné pracovní neschopnosti jí bude částečně započteno 750 hodin (20 x 37,5).

V daném případě tedy zaměstnankyni započteme 48 celých násobků TPD (28 + 20 = 48). Právo na poměrnou část dovolené vyjadřuje vzorec:

(celé násobky TPD / 52) x výměra v hod = dovolená v hodinách, 48 / 52 x 188 = 173 hodin dovolené (po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru)

Dodatková dovolená

Zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce stanovené TPD a pracoval-li za těchto podmínek po kratší TPD, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší TPD. Pracuje-li zaměstnanec za uvedených podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou stanovenou nebo kratší TPD v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce 1/52 stanovené nebo kratší TPD (§ 215 odst. 2 ZP); s výjimkou práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, která má specifická pravidla odlišná od obecných pravidel výpočtu poměrné části dodatkové dovolené [§ 215 odst. 4 písm. f) ZP].

Výše popsané zápočty plně a částečně započitatelných náhradních dob se od 1. 1. 2021 již nebudou (až na výjimky) vztahovat na posuzování práva na dodatkovou dovolenou zaměstnanců vykonávajících práce zvlášť obtížné. Jedná se o zaměstnance, jejichž taxativní výčet je uveden v § 215 odst. 4 ZP; z hlediska činností ve zdravotnictví a sociálních službách přicházejí v úvahu zaměstnanci, kteří:

■ trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,

■ jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

■ jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

■ pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

■ jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské

služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

■ pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

■ jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Příklad č. 4:

Všeobecná sestra s týdenn. pracovní dobou 37,5 hodiny

a) v období od 1. 1. do 15. 5. odpracuje celkem 723 hodin,

b) v období od 16. 5. do 31. 10. zamešká v důsledku dočasné pracovní neschopnosti (rizikové těhotenství) celkem 900 hodin,

c) v období od 1. 11. do 31. 12. zamešká v důsledku mateřské dovolené celkem 327 hodin.

Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký je její nárok na dovolenou?

Jedná se o totožné zadání jako v předchozím příkladu č. 3, tudíž právo na dovolenou za kalendářní rok činí 173 hodin (v podrobnostech viz výše příklad č. 3).

Právo na dodatkovou dovolenou je však třeba posoudit samostatně a z tohoto důvodu také samostatně zaokrouhlit (na celé hodiny nahoru) vypočtený nárok. Pro účely dodatkové dovolené se jako doba odpracovaná započte pouze 723 hodin odpracovaných od 1. 1. do 15. 5. (odpovídá 19 celým násobkům TPD), nikoli ostatní náhradní doby. Právo na dodatkovou dovolenou za kalendářní rok 2021 tak bude činit 19/52 z ročního nároku 37,5 hodiny, což (po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru) odpovídá 14 hodinám.

Celkové právo zaměstnankyně na dovolenou za kalendářní rok a na dodatkovou dovolenou bude za rok 2021 činit 187 hodin (173 + 14).

Převádění dovolené nad 4 týdny

Novela zákoníku práce dále umožňuje převést část dovolené do následujícího kalendářního roku. Dochází tak ke zmírnění dosavadního pravidla, které umožňovalo část dovolené převést do následujícího roku, jen pokud určení celého nároku na dovolenou v příslušném kalendářním roce zaměstnavatel nemohl uskutečnit z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance (například dočasná pracovní neschopnost) nebo pro naléhavé provozní důvody (například v důsledku pandemie COVID-19). Ustanovení § 218 odst. 2 ZP nově zní: „S přihlédnutím k opr.vněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.“

Čerpání dovolené i v den svátku

Významnou novinkou je i umožnění výjimečně čerpat dovolenou v den státního svátku. Novelou ZP tak dochází k prolomení dosavadního pravidla, že pokud připadne v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Změna spočívá v doplnění ZP o pravidlo, které stanoví, že nezapočítávání dne dovolené čerpané ve svátek do doby čerpání dovolené neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.

Novela ZP s ohledem na ochranu zaměstnance omezuje možnost čerpání dovolené v den svátku jednak žádostí zaměstnance (ta nemusí být písemná, postačí jen ústní), jednak tím, že se musí jednat o zaměstnance, který by jinak v den svátku směnu musel odpracovat podle § 91 odst. 4 ZP. Možnost čerpání dovolené i v den svátku se tak vztahuje jen na výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 91 odst. 3 ZP), prací v nepřetržitém provozu a prací potřebných při střežení objektů zaměstnavatele.

Příklad č. 5:

Pracovník v přímé péči zařazený v nepřetržitém pracovním režimu má zájem čerpat souvisle volno 5 dnů v řadě od soboty 13. 11. do pátku 19. 11. 2021, přičemž v rozvrhu směn má v uvedené dny vypsánu pouze 1 směnu, a to na středu 17. 11. 2021. Uvedený den představuje státní svátek (Den boje za svobodu a demokracii). V uvedený den by zaměstnanec za normálních okolností pracoval; směna není na uvedený den státního svátku zaměstnavatelem vypsána pouze formálně, nejedná se o fiktivní směnu.

Na základě žádosti zaměstnance může zaměstnavatel umožnit zaměstnanci čerpání dovolené v uvedený den státního svátku (17. 11.); v tom případě zaměstnanec čerpáním dovolené „spotřebuje“ př.slušný počet hodin dovolené v délce odpovídající vypsané sváteční směně dle rozvrhu.

Je naopak vyloučeno, aby byla možnost čerpání dovolené v den svátku uplatňována i v případech, kdy zaměstnanec by měl čerpat souvislou dovolenou i v jiné dny buď bezprostředně předcházející nebo navazující na dovolenou čerpanou zaměstnancem na jeho žádost v den svátku. Ve vztahu k uvedenému příkladu č. 5 tak nepřichází v úvahu scénář, aby zaměstnanec, který má kromě dne svátku 17. 11., dále v rozvrhu vypsány směny např. i na některý z dnů 16. 11. či 18. 11. 2021 nebo vícero směn za sebou od 17. 11. do 19. 11., ve všechny tyto dny čerpal souvislou dovolenou (několik dnů za sebou, včetně dne svátku). Takovýto výklad by totiž vylučoval pracovněprávní důsledky svátku, navíc jen pro některé skupiny zaměstnanců (zaměstnance pracující v nepřetržitých režimech a další případy uvedené v § 91 odst. 4 zák. práce). Fakticky by si tak zaměstnanec musel všechny svátky, na které by mu připadla dovolená, tzv. napracovat v jiné dny. Takovéto účelové krácení práv zaměstnance právní úprava nepřipouští.

JUDr. Dominik BRŮHA, Ph.D., advokát

Stanovisko MZ k práci zaměstnanců s pozitivním testem na COVID-19

3.11.2020 Autor: ZO

Vážené kolegyně a kolegové,

v posledních dnech se na nás opakovaně obracíte opět s dotazy, zda mohou dál pracovat zaměstnanci, kteří mají pozitivní test na COVID-19 a nemají příznaky. Naše stanovisko jste již obdrželi, opakovaně Vám sdělujeme, že výkon práce v případě pozitivního testu na COVID-19 je nemožný, a dokonce na základě výkladu zákona, považujeme práci zaměstnance, který má pozitivní test na COVID-19 za trestný čin.

Vzhledem k jinému názoru některých zaměstnavatelů jsme požádali o stanovisko Ministerstvo zdravotnictví.

Níže zasíláme odpověď Ministerstva zdravotnictví, která potvrzuje naše stanovisko.

Vážená paní Žitníková,

s pověřením Mgr. Matyáše Fošuma Vám přikládám vyjádření Ministerstva zdravotnictví k Vašemu e-mailovému dotazu uvedenému níže týkajícího se výkonu práce zdravotníků, kteří jsou v nařízené izolaci. Zároveň bych chtěla doplnit, že níže uvedené stanovisko bude v nejbližších dnech odesláno jak do datové schránky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, jehož jste předsedkyní, tak také všem krajským hygienickým stanicím a hygienické stanici hl. m. Prahy. K Vašemu dotazu sdělujeme následující.

Níže Vám přikládáme vyjádření Ministerstva zdravotnictví k výkladu mimořádného opatření č.j.: MZDR 36813/2020-1/MIN/KAN ze dne 1. září 2020. Cit. mimořádné opatření ve svém čl. I bodu 2 písm. a) nařizuje všem poskytovatelům zdravotních služeb dodržovat následující. V případě, kdy poskytovatel zdravotních služeb zjistí, že zdravotnický pracovník, který jako jeho zaměstnanec poskytuje zdravotní služby, měl rizikový kontakt, ale nemá klinické příznaky onemocnění COVID-19, tak rozhodne, zda je výkon práce daným zdravotnickým pracovníkem nezbytný pro zajištění poskytování zdravotních služeb tímto poskytovatelem a dle čl. I bodu 2 písm. c) pokud výkon práce zdravotnickým pracovníkem, který měl rizikový kontakt, je nezbytný pro zajištění poskytování zdravotních služeb tímto poskytovatelem, pak poskytovatel zdravotních služeb a zdravotnický pracovník postupují podle bodu 4. Poskyto vatel zdravotních služeb informuje o této skutečnosti místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Dále dle bodu 3 písm. a) se krajským hygienickým stanicím a Hygienické stanici hlavního města Prahy nařizuje nařídit zdravotnickému pracovníkovi, o němž byla poskytovatelem zdravotních služeb oznámena skutečnost podle bodu 2 písm. c), karanténní opatření v souladu s opatřením k izolaci a karanténě s tím, že toto karanténní opatření umožňuje výkon práce zdravotnického pracovníka podle bodu 4. Dle bodu 4 je nařízeno všem zdravotnickým pracovníkům, u kterých bylo postupem podle bodu 2 písm. c) rozhodnuto, že jejich výkon práce je nezbytný pro zajištění poskytování zdravotních služeb, se nařizuje dodržovat pravidla uvedená v mimořádném opatření. V případě negativního výsledku obou RT-PCR vyšetření zdravotnický pracovník může vykonávat práci bez výše uvedených omezení a karanténní opatření se ukončí, v případě pozitivního výsledku se postupuje podle opatření k izolaci a karanténě; lékař poskytující zdravotní služby v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost může po dobu nařízené izolace za dodržení podmínek izolace poskytovat zdravotní služby pouze distančním způsobem. Citované mimořádné opatření se věnuje organizaci a provádění karanténních opatření u zdravotnických pracovníků – izolaci se věnuje pouze ve větě výše uvedené, a tedy v čl. I bodu 4 mimořádného opatření. V případě pozitivního výsledku testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 u zdravotnického pracovníka se postupuje dle opatření k izolaci a karanténě. V současné době je platné mimořádné opatření ze dne 24. září 2020 č.j.: MZDR 40555/2020-1/MIN/KAN. Cit. mimořádným opatřením ze dne 24. září se nařizuje s účinností ode dne 25. září 2020 od 0:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření všem poskytovatelům zdravotních služeb v oboru všeobecné praktic ké lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, všem krajským hygienickým stanicím a Hygienické stanici hlavního města Prahy postupovat k zabránění šíření epidemie onemocnění COVID19 tak, že všem osobám, které mají pozitivní výsledek RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, nařídí izolaci ve smyslu § 2 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb. v minimální délce trvání 10 dnů ode dne odběru diagnostického vzorku, jehož vyšetření přítomnost viru SARS-CoV-2 prokázalo. V mimořádném opatření ze dne 24. září 2020 č.j.: MZDR 40555/2020-1/MIN/KAN není udělena výjimka z nařízení izolace pro zdravotnické pracovníky.

Z výše uvedeného vyplývá, že zdravotnický pracovník nemůže po dobu nařízené izolace vykonávat práce na pracovišti.

Dále doplňujeme, že rizikový kontakt se posuzuje dle Metodického pokynu Hlavní hygieničky ze dne 11. 9. 2020 s účinností ode dne 14. 9. 2020 (viz příloha). A tedy KHS v případě, že epidemiologickým šetřením zjistí, že osoba, u které bylo laboratorním vyšetřením prokázáno onemocnění COVID-19, tj. přítomnost SARS-CoV-2 (dále jen „pozitivní osoba“), tak i osoba, která byla v úzkém kontaktu s touto pozitivní osobou, měly po celou dobu tohoto kontaktu, s výjimkou krátké doby (do 15 minut, např. při konzumaci potravy) nasazenou náležitou ochranu dýchacích cest (např. roušku), nebo dodržely při krátkodobém sejmutí této ochrany větší vzdálenost (nad 1,5 metru), nenařídí této osobě v úzkém kontaktu karanténu, a to za předpokladu, že tato osoba nemá žádné příznaky onemocnění COVID-19 a zároveň nebyly epidemiologickým šetřením KHS prokázány jiné epidemiologicky významné skutečnosti.

Mgr. Jana HABERNALOVÁ, DiS.

Odbor ochrany veřejného zdraví

Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství

Palackého nám. 4

128 01 Praha 2

tel. 224 972 150

email: jana.habernalova@mzcr.cz